Takový dopis, který může být libovolnÄ› dlouhý vám poskytne zajímavý vhled na váš život. Na úvod nutno říci, že cílem rozhodnÄ› není litovat nÄ›kterých rozhodnutí nebo zkuÅ¡eností. Spíše si z nich vzít ponauÄení nebo tÅ™eba jen zjistit, že to, co vám ve 20 letech pÅ™iÅ¡la tragédie byla opravdu malichernost.

1) více bych si věřila

Jak by život vypadal jinak, kdybych si více věřila? Å la bych na jinou Å¡kolu (ne ne tu, na kterou se dostanu, ale ve skuteÄnosti mÄ› moc nezajímá) a i výbÄ›r povolání by byl tím pádem jiný. StaÄilo by jen vÄ›tší sebevÄ›domí.

2) netrápila bych se kvůli klukům

Roky trápení kvůli lásce bych také rozhodnÄ› oželela. Respektive roky trápení kvůli klukovi, který za to vůbec nestál. Å koda, že jsem to tenkrát nevidÄ›la a ani ty zástupy kluků, ze kterých se postupem Äasu vyklubali fajn parťáci.

3) neposlouchala bych tolik okolí

Okolí a i rodiÄe. V dÄ›tství nám rodiÄe tak trochu lajnují cestu, ale je důležité ji vÄas (vÄ›tÅ¡inou v dospívání opustit) a jít svou vlastní. Rozhodovat se samy za sebe. Nechodit na keramiku, která nás nebaví a tak dále.

4) více bych si užívala

Mládí je krásný a hlavnÄ› bezstarostný stav. Více bych si toho vážila, protože vím jak rychle to uteÄe. Každý víkend bych podnikla nÄ›jakou super akci s přáteli. Zážitky bych fotila a natáÄela, abych si je mohla jednou prohlížet.

5) nebyla bych na sebe tak tvrdá

stejnÄ› jako bych nebyla puntiÄkářka a perfekcionistka. Obojí je zbyteÄné. Snažila bych se život pojmout lehÄeji, víc zábavnÄ› a bez zbyteÄných dramat. 

Tak už máte svůj dopis hotový? Já bych mohla jeÅ¡tÄ› pokraÄovat, ale takhle mi to staÄí. Na závÄ›r doporuÄuji jednu důležitou vÄ›c a to je smíření a odpuÅ¡tÄ›ní. VÅ¡e se dÄ›lo z nÄ›jakého důvodu a i když bych dnes udÄ›lala tisíc vÄ›cí a rozhodnutí jinak, nemÄ›nila bych. Jen tak jsem to totiž autentická já, která se díky zkuÅ¡enostem mÄ›ní a roste.